Loading...

Epidemie Západonilské horečky v Evropě

Mezi 16. a 22. říjnem 2020 bylo hlášeno členskými státy EU sedm případů i Západonilské horečky u lidí: v Řecku (5), Španělsku (1) a Nizozemsku (1).
 

Všechny případy byly hlášeny z oblastí, které byly zasaženy během předchozích sezón přenosu WNV. Ve 43. kalendářním týdnu nebyla hlášena žádná úmrtí.
Ze zemí sousedících s EU nebyly hlášeny žádné případy infekce WNV ani úmrtí lidí.
Z Nizozemí byl hlášen první případ lokálně získané lidské infekce, pacient neměl žádnou cestovní anamnézu. Existuje podezření, že se nakazil virem po poštípání komárem v oblasti Utrechtu. V této oblasti byli ptáci a komáři infikovaní virem detekováni v srpnu a září 2020.
 
Od začátku sezóny 2020 od 15. října 2020 hlásily členské státy EU 299 případů Západonilské horečky a 34 úmrtí: Řecko (137, z toho 20 úmrtí), Španělsko (75, z toho 7 úmrtí), Itálie (65, z toho 5 úmrtí), Německo (12), Rumunsko (6, z toho 1 úmrtí), Maďarsko (3) a Bulharsko (1). Provincie Pazardzhik v Bulharsku, provincie Badajoz ve Španělsku a 5 regionů v Německu (regiony Barnim, Ostprignitz-Ruppin, Saalekreis, Halle (Saale) a Meissen) poprvé hlásily lokálně získané případy infekce WNV u lidí. Všechny ostatní případy byly hlášeny z oblastí, které byly zasaženy během předchozích přenosových sezón. Ze zemí sousedících s EU nebyly hlášeny žádné případy.
 
Západonilská horečka (West Nile Fever)
Onemocnění virem západonilské horečky se na lidi nejčastěji šíří pobodáním komáry. Proti onemocnění dosud není k dispozici vakcína. Léčba onemocnění virem západonilské horečky je pouze symptomatická. 
Původcem onemocnění je virus západonilské horečky (Flaviviridae). 
Rezervoárem viru jsou zejména divocí ptáci a inkubační doba obvykle trvá 2 – 14 dní.
Přenos onemocnění: k přenosu na člověka dochází při pobodání komáry, především rodu Culex, Aedes, Anopheles a Culiseta.
Přenos z člověka na člověka může nastat, a to prostřednictvím krve, tkání a transplacentárně (z matky na plod), výjimečně během porodu nebo kojení.
Klinický obraz odpovídá horečnatému onemocnění s neurologickými příznaky, v rozsahu od silných bolestí hlavy a svalů až po aseptický zánět mozkových blan nebo mozku (meningitida, encefalitida).
Většina infekcí virem západonilské horečky probíhá bezpříznakově, nebo s příznaky připomínajícími "chřipkovité" onemocnění. Přibližně 20 % případů se projevuje makulopapulózní vyrážkou a zvětšením lymfatických uzlin. Postižení centrálního nervového systému bývá u méně než 1 % klinicky manifestních nákaz. Při typickém průběhu onemocnění trvá 2 až 7 dní.
Prevence spočívá hlavně v likvidaci líhnišť komárů, a snížení kontaktu mezi komáry a lidmi. To lze provést pomocí repelentů; je potřeba nosit oblečení (nejlépe světlé barvy), které pokrývá co největší část těla. K opatřením patří i fyzické bariéry, tj. ochrana dveří a oken sítěmi proti hmyzu a spaní pod moskytiérami.
 
Zdroj informací naleznete ZDE a také na webových stránkách ZDE.
Další články v rubrice
Virová hepatitida A je stále hrozbou, varuje lékařka očkovacího centra 15.10.2020

Důkazem toho je i současná epidemie na jihu Čech.

Epidemie Západonilské horečky v Evropě 04.10.2020

Mezi 16. a 22. říjnem 2020 bylo hlášeno členskými státy EU sedm případů i Západonilské horečky u lidí: v Řecku (5), Španělsku (1) a Nizozemsku (1).
 

Mor v Mongolsku – bubonická forma, kontakt se svištěm 28.07.2020

Podle údajů mongolského Národního centra pro zoonózy (NCZ) bylo v západním Mongolsku v Uyench soum (správní subdivize) provincie Khovd [Hovd] nahlášeno onemocnění bubonickým morem u šestiletého dítě. Více informací na webu Státního zdravotního ústavu.

Epidemie horečky dengue na Filipínách, Marshallových ostrovech a výskyt horečky chikungunya v Barmě 15.08.2019
Brazílie: Nebezpečí nákazy tropickou nemocí dengue 04.03.2019