Virus je u akutně nemocného člověka přítomen v krvi, může tak přejít z krevního oběhu matky přes placentu na plod. Dle dosavadních poznatků nejsou koronaviry teratogenní, to znamená, že pokud by virus přešel z akutně nemocné matky na plod v děloze, nezpůsobí vývojové vady. Byly ale popsány případy neonatální nákazy COVID-19, tedy k nákaze novorozence došlo pravděpodobně ještě nitroděložně. Pokud matka v období porodu nebo těsně po porodu onemocní COVID-19, je infekční a může nakazit své okolí i svého novorozence. Onemocnění dětí dle statistik probíhá až na výjimky mírně nebo úplně bezpříznakově, u několika popsaných případů novorozenecké nákazy byly přítomny známky zánětu plic a horečky. Doposud nemáme údaje, které by poukazovali na to, že nákaza plodu nebo novorozence virem SARS-2-CoV má nějaké negativní dopady na jeho vývoj. Taková data se sbírají až retrospektivně, řádově s odstupem několika let.
Čeho je ale potřeba se obávat je akutní horečnaté onemocnění gravidní ženy. Vysoké horečky mohou mít teratogenní vliv na vývoj plodu, existuje také riziko předčasného porodu. Při závažném zánětu plic u matky hrozí hypoxie plodu. Navíc léčebné možnosti jsou v graviditě omezené. Těhotenství je kontraindikací u některých běžně užívaných antipyretik nebo antibiotik, nebo je důvodem omezeného dávkování. Proto by se těhotná žena měla rozhodně vyvarovat nákaze.
MUDr. Jan Dvořák
Centrum Očkování a cestovní medicíny Praha 6